|
Emilie Citterbartová, kozí farma Březí:
Mrzí nás pořád to samé - malá podpora státu pro zpracovatele, zejména jedná-li se o produkty v kvalitě BIO. Existují obrovské rozdíly mezi subjekty, které pasou dobytek, porazí třeba tři býky ročně a berou ohromné dotace na hektary vůči malým ekofarmářům (do 50 hektarů), kteří pobírají i jen čtvrtinové dotace, přestože se snaží dotáhnout své aktivity až do finální produkce.
Těší mě, že se zvyšuje návštěvnost přímo na farmě, nemusíme jezdit na výstavy, jsme registrovaní ve Svazu obcí Blatenska - a za dva roky je z toho celkem slušná návštěvnost, až tři autobusy denně (po dohodě s cestovní kanceláří), rodinky s dětmi a i řada cyklistů.
Jitka Dobrovolná, ekofarma Dvůr Ratibořice:
Jediné, co mě trápí, je fakt, že jsem tak zachlcená prací a administrativou a nezbývá mi čas abych vytvářela nové druhy sýrů. Věděla bych, jakým způsobem vytvářet nové sýry, ale ten čas je opravdu největší problém.
Hrozně mě těší, že lidi začínají více uvažovat o ekologii. Jde o to, abychom všichni chápali vztah k zemi z toho širšího hlediska.
Alena Králová, Kozí farma Žalmanov:
Nejvíce nás trápí špatný oficiální přístup na farmu. Většinu pozemků v okolí statku a cestu k farmě koupil od pozemkového fondu bez věcného břemene majitel, který je měl před tím v nájmu, po koupi nám zakázal jejich užívání. Nevadí to jen nám, ale i našim zákazníkům. Rozšiřujeme výrobu o novou sýrárnu a tak kromě problémů výkladem předpisů dá hodně práce sehnat vhodnou technologii pro naši malovýrobu. Baliček, plniček a jiných technologií je hodně pěkných, ale ne každá je levná a chvíli trvá než se splatí.
Těší mě, že zvířátka rostou a jsou spokojení. Potěší rovněž, že s lidmi, kteří se sem probrodí bahnem, si nakonec dobře popovídáme.
Josef Sládeček, Kozí farma Zásada u Kadaně:
Existuje malá osvěta u obyvatelstva, dělá se málo proto aby se propagovali české výrobky. MZe by mělo více propagovat zemědělce a držet nad nimi ochranou ruku. Když jsem byl nabízet sýry v Aholdu, viděl jsem tam obrovské nástěnky s mléčnými produkty, co vše jsou schopni dovést od Gibraltalu po Skandinávii. Na moji otázku, co vše se vyváží od nás, byla odpověď jednoduchá - Nic… Naše výrobky jsme pak dodávali do Albia a jiných krámků, ale když jsme zjistili, že si na to dávají stoprocentní marži, skončili jsme. Nyní vše nabízíme ze dvora a díky zájezdům to prodáme.
Jedna z věcí, co mě v minulých dnech potěšila, byl odklad termínů sen a tím přežila více koloušků a jistě mnoho dalších nových zvířátek.
Josef Šourek, Farma Filoun, chov mléčného skotu, Plavy u Jablonce:
Problémy v oblasti biosýrů nemáme, spíš máme nedostatek mléka, abychom mohli dělat více sýrů. Trápí nás ale papírování, ne v ekologickém zemědělství, ale obecně. Např. když něco nesedí u SZIFu (Státní zemědělský intervenční fond), pozastaví se všechny dotace na půl roku až na rok bez ohledu původ problému. Už se na tom pracuje, ale jde to moc pomalu.
Těší mě, že se to s exministryní Milenou Vicenovou trochu naklonilo ve prospěch nás, malých zemědělců. S novým ministrem tato situace pokračuje, ale jde to velice pomalu. Jde to, ale dře to.
Pavel Štěpánek, Biofarma Slunečná, Slunečná u Lipna:
Mám období, kdy se mi vše daří najednou, a tehdy nemám čas a neumím se naklonovat. Zaškolení lidé z naší farmy čas od času odchází a sehnat nové, schopné spolupracovníky je vždy problém.
Simona Veverková, Kozí farma St. Pierre ze Zahrádky u Sedlčan:
Největší strastí je prosadit naše výrobky do obchodních sítí, kde chtějí neuvěřitelné částky za zálohování. Ty se pohybují v rozmezí od 20 000 Kč do 110 000 Kč v případě řetězce Makro.
Slasti plynou zejména z výroby. Od jejího začátku před třemi lety jsme neměli jedinou reklamaci na kvalitu výrobku. A to i přesto, že jsme nyní v pěti řetězcích a také v maloprodejnách.
|
navigační
