Na pátek třináctého dubna ohlásil zavedení biopotravin do sortimentu diskontní řetězec Plus. Pod heslem "Biovýrobky pro všechny" láká na nižší ceny zákazníky více než stovky poboček na venkově a chce se stát lídrem na trhu. Barevná mediální inzerce a televizní reklamní šot (mj. vůbec první v ČR?) jen málokoho nechávají na pochybách, že Plus to s expanzí BIO skutečně myslí vážně. Podívejme se proto na start kampaně podrobněji…

Cenový třesk - za jakou cenu?
U mnohých potravin spotřebitelé jistě ocení nízké ceny, např. půlkilogramové balení biošpaget za 12,90 Kč na trhu dosud chybělo,

Malé ceny nejen pizzy v kvalitě BIO nasadil řetězec Plus.   Mezi další výrobky patří např. 1 l jablečné štávy   za 19,90 Kč, 250 g nízkotučného tvarohu za 12,90 Kč,   500 g přírodní rýže za 14,90 Kč, 1/2 kg citronů   za 14,90 Kč, šest vajec za 24,90 Kč atd.   Repro: informační leták řetězce

též 6,90 Kč za kelímek biojogurtu je cenou téměř revoluční - stejně jako jiné. Litrové biomléko, mj. žádná novinka, nýbrž běžně dostupné mléko od olomoucké Olmy v novém kabátě BIOBIO, pořídíte za 17,90 Kč.
Snižování cen je lákavé pro spotřebitele, nutí však k otázce, zda se oprávněné odměny dočkají také ekozemědělci, kteří tržby za své produkty od řetězců vidí zpravidla až po měsících. Markety z důvodů konkurenčních tlačí na nízkou cenu velmi tvrdě a tak i jako určitou pojistku svého nátlaku neuvádějí na obaly konkrétní výrobce - v duchu zásady "Nemůžeš dát levněji? Nahradím tě! A klidně třeba dovozem z Austrálie!" Situace u biopotravin se sice v tuzemsku nezdá až takto vyhrocená, přesto dovoz těch levnějších zahraničních, které jsou k mání i od českých dodavatelů, existuje, příp. se již v některých případech naplňuje.

Zdravé žloutky s příchutí kamiónů
Nabídka biopotravin v ČR je s nabídkou konvenčních potravin nesouměřitelná - jak co do množství, tak co do šíře sortimentu. Obchodníci při snaze o kompletnější sortiment prostě nabízet zahraniční biopotraviny musejí. Jsou mezi nimi i takové, které by se u nás vyrábět daly, ale nevyrábějí - tu kvůli nedostatečným zpracovatelským kapacitám přímo na farmě, tu pro malý zájem velkých potravinářských producentů, jindy i jen kvůli příliš rutinérskému přístupu ekofarmářů k jejich pěstitelskému "portfóliu" apod.
Podle Otakara Jiránka ze společnosti Country Life, která je naším největším dovozcem biopotravin, může mít jejich dovoz i pozitivní vliv na domácí nabídku: "Čeští zemědělci mají tak před očima, co vše lze v kvalitě BIO udělat, mohou se inspirovat a u řady položek se do produkce pustit sami."
Zástupce Delvity takový názor při nedávné rozhlasové besedě potvrdil a dodal, že objeví-li se po takovém zahraničním impulsu daná potravina v nabídce českých ekofarem, obchodník ji za dovozovou rád nahradí. Tedy samozřejmě, nedodal už, bude-li pro něho levnější… A jsme zpět u zadních vrátek řetězců v podobě vlastních názvů řad biopotravin založených právě na anonymitě producenta. Zkrátka řetězce s touto praxí jsou pro lidi, kteří spolknou, že odejdou se zbožím, u něhož už nevědí, že jde o "sýr od Šourků", uherák ze Sasova, mrkev z Lučního údolí či vínko od Abrlů z pod Pálavy… (Abychom uvedli zrovna "značky", jejichž majitelé - pokud víme - nikoli náhodou po řetězcích nijak nepošilhávají…).
Biorolníkem, který čerpal inspiraci v zahraničí a na tuzemský trh uvedl novinku, je i Jiří Kýr z Dobré Vody na Jesenicku. Jeho farma, podobně jako společnost Abatis ze Zvole u Prahy, je orientovaná na produkci biovajec. Zásobuje jimi Delvitu a k potenciálu dodávat i jiným řetězcům dodává: "Rezervy nemám, celou produkci okamžitě prodám, nemám ani skořápku navíc."
Již teď by Delvita odebírala celou produkci, ale farmář místo vidiny snadného odbytu sází na jistotu v podobě širokého spektra odběratelů. Dvě třetiny biovajec místo do jednoho řetězce rozváží po specializovaných prodejnách, hotelích, restauracích a pekárnách. Rostoucí poptávce chce čelit navýšením počtu slípek na maximum, tj. na 3000 nosnic povolených na jednoho chovatele, nyní má polovinu. I tak však sotva uspokojí rostoucí poptávku. Úspěch a zajištěný odbyt na farmu přilákal četné farmáře, kteří by se také chtěli věnovat chovu slepic. "Když se dozvědí, že skoro každý týden mám na farmě veterináře a jaké investice jsou nutné na rozjezd chovu, většinou odpadnou. Vím pouze o jednom vážném zájemci z blízkého Postřelmova," líčí skepsi chovatel.

Vajíčková realita a hádanka jako bonus: kladem je   rozšíření nabídky nedostatkého bioproduktu u nás,    dokonce zde i "osvětová" legenda o ekochovech slepic   na rubu víčka krabičky. Diskutabilní je však už dosti   rébusová nutnost porovnat vysvětlivky kódů s razítkem   na vejcích - u těch námi koupených je však razítko dost   nečitelné. Mělo by prozradit zda je vejce z Itálie,   Německa, Francie, Dánska či Maďarska a z jakého typu   i konkrétního ekochovu vzešlo. Mj. zjistíme, že ekochov   může být i klecový (?)... Pro začátek tedy hodnoťme aspoň   snahu o dohledatelnost původu.   Foto: Jiří Dvořák LEA

Vejce jsou příkladem produktu, kde nabídka českých biopotravin viditelně nestačí a diskont Plus na to reaguje právě dovozem vajec od německého chovatele. Na 70% ze 40 druhů biopotravin v úvodní nabídce tak nepochází z českých ekofarem. Stejně jako ostatní řetězce proklamuje ale Plus zvyšovat podíl tuzemských biopotravin v nabídce, údajně až na polovinu. Konkrétní představy, jak na to, ale vedení řetězce nemá. A tím, že nabídne spotřebitelům zahraniční biovejce za dvě třetiny ceny tuzemských, rozhodně k nárůstu počtu českých výrobců nepřispěje. Ani pravému BIO!spotřebiteli taková biovejce chutnat nemohou. Podívá-li se na obal a uvědomí-li si ekologickou stopu od producenta ke spotřebiteli, rozhodně taková "zdravá vajíčka" nemůže považovat za eko-logické(!) řešení.

O prodeje jde až v první řadě
Motto "Být v BIO jedničkou na českém trhu" je v Plusu cítit na každém rohu, řetězec vyvinul nový, dobře rozeznatelný design obalů se zeleným logem své chytře "tuplované" značky BIOBIO. S cílem jasně upoutat zákazníky a více prodat míní umístit biopotraviny do speciálních regálů, ale i do jednotlivých sortimentních skupin mezi konvenční zboží. Jako jeden z prvních vsadil i na výraznější ofenzivní "velkou" reklamu. Nechybí barevné inzeráty v tištěných médiích, tématu v čase startu biořady věnoval první trojstranu vysokonákladového produktového letáku, široké vrstvy spotřebitelů poutá přes televizní reklamní šot i rozhlasový spot.

Logo BIOBIO - jasné a zelené, to je spojující prvek   biopotravin v řetězci Plus.   Foto: Jiří Dvořák LEA

Všechny tyto reklamní nástroje jsou to, co oboru u nás chybělo a řetězci nelze upřít, že zviditelňuje téma BIO v očích široké veřejnosti. Zvolená dikce reklamy má společný prvek - je orientována ryze obchodnicky, na "BIO v Plusu", na konkrétní potraviny a tedy bez osvětlování jakýchkoliv eko-souvislostí. Neznalý zákazník tak získá krátkodobé povědomí, že existují biopotraviny, že jsou módní a že by je měl minimálně zkusit, protože jsou u nás nejlevnější. Ani slovo o tom, že jejich koupí pomáhá krajině (a už vůbec ne české). V zemi, kde dle průzkumů jen pětina lidí umí popsat národní značku biopotravin a kde spotřebitelé zaměňují biopotraviny - dle Davida Koláře z marketingu PLUS DISCOUNT spol. s r.o. - za cereální výrobky, by bylo záhodno čekat, že se spotřebitelé dozvědí více než jen obecné formulky typu "BIOBIO - stoprocentně z kontrolované ekologické výroby(!)". O absenci pesticidů, herbicidů atd., natož o mimoprodukčních funkcích ekologického zemědělství, se zde laik nedočte. Potenciál konkurenční cenové výhody tak není zcela využit a to pro diskontový řetězec, kam chodí lidé nakupovat zejména kvůli nižším cenám, může znamenat riziko, že spotřebitelé - i přes mocnou reklamu - upřednostní na regálech levnější konvenční sousedy biopotravin.

Rozmach nebo "černý pátek"?
Uvidíme, zda pověstný pátek třináctého nakonec nepřinese zkázu českým bioproducentům či bioprodejcům. Pro ty první znamená riziko, že jejich budoucí odbyty budou cenově převálcovány nabídkou zahraničních biopotravin s příchutí nafty. Pro ty druhé zase reálnou možnost, že levnými cenami Plus zlikviduje speciálky v malých městech, kde má většinu poboček. Osvícenější spotřebitelé by si riziko měli uvědomit a preferovat nejen levné, ale zejména české, biopotraviny.

Stejně tak by neměly právě souvislosti s venkovem u nás či v méně rozvinutých zemích, odkud se případně BIO na pultech diskontů také objeví, unikat komentátorům v médiích. Ostatně jeden z nich před časem v Lidových novinách právě při rozboru boomu biopotravin v Německu zaznamenal provokující názor jednoho z tamních ekofarmářů právě na adresu cenově nesmlouvavých diskontů - ve smyslu: vážně si myslíte, že za stlačenými cenami biopotravin v nich je ještě nějaký prostor pro fair trade?

PS: Malou kontrolní obhlídku biopotravinového menu jsme podnikli v neděli večer v prodejně Plus v Doksech 70 km od Prahy (kde mj. dříve personál na naše dotazy proč neprodávají BIO odpovídal "my vedení do nabídky mluvit nesmíme", později "co to je?" a ještě později "to by tu nikdo kvůli ceně nekupoval"). Biopotraviny jsou tu soustředěny na jednom místě, vpodstatě na konci "okruhu" nedaleko pokladen. Sloužící šéfka ochotně vysvětlila, proč již není biomléko: "Zájem byl o dost větší, než jsme čekali, ráno ale biomléko bude, taky vše ostatní BIO šlo docela na dračku - asi i proto, že bylo krásně a bylo tu moře výletníků odjinud. Uvidíme v týdnu…" Docela prořídlé řady bioproduktů opravdu svědčily o alespoň počátečním úspěchu kampaně. V městečku, kde je rozšířen názor, že tu má šanci jen opravdu levné zboží (ne náhodou se zde právě dokončuje i prodejna Lidlu) se tak první víkend biokampaně Plusu zdá být dokladem trefy do černého. Ale více zde opravdu napoví až dny všední a pošmourné víkendy bez turistů…

Jiří Dvořák Karel Merhaut

k tématu diskontů a BIO více viz článek P. Hoška v LN z prosince 2006!

Ohlasy na článek...
	24.04.07 - Marketa Kopkova: Dnes jsem videla reklamu v metru na Plus Biobio a napadaly me otazky a pripadne pochybnosti o cele zalezitosti (levne bio, ekologicka stopa, skutecna mira kontroly, kterou se reklama "ohani"). Na Internetu jsem hledala nejake blizsi informace ci komentare a velmi rychle jsem nasla vas clanek. Jsem rada, ze lide jako vy hned reaguji. Doufam, ze bude vase reakce dostupna i vice lidem nez jen tem, kteri si ho (jako ja) zamerne vyhledaji. Mimochodem krome podivne stylisticke stranky textu reklamy (o ktere take pisete, reklama obsahuje zamerne neprilis jasne difinice, atd.) je v ni gramaticka chyba (chybi carka pred vetou vedlejsi, ktera zacina "aby"). Ale pokud bude retezec Plus sve nejasne definovane biopotraviny uspesne prodavat, ani puvod biopotravin ani jazykova stranka reklamy prilis nikoho trapit nebudou. 26.04.07 - Pavel Šimáček: Dobrý den, se zájmem jsem si přečetl článek o bioproduktech v diskontech. Bohužel s Vámi nemohu souhlasit z několika důvodů. 1. Snad nejzásadnějším Vašim argumentem proti bio zboží ze supermarketů je fakt, že je dovážené a kamióny ničí ovzduší. Již asi přes rok obíhám bioprodejny (95% potravin, které nakupujeme, je bio) a kolik zboží v nich je opravdu českého? Čokolády? Různé polévky? Suché plody? Luštěniny? Sušenky? Čistící prostředky? Nikoliv, většina se jich prostě dovážet musí. "české biobanány"? - leda tak v botanické zahradě. České jsou de facto jen některé mléčné výrobky, pečivo, ovoce a zelenina. Jeden druh muesli tyčinek atp. Kde si mohu koupit české bio máslo, šlehačku, kysanou smetanu, plísňový sýr - ty by přece k dostání být mohly! Nikde. Proto nakupuji bio zboží v supermarketech. Kromě toho dovézt do Prahy víno z Mikulova nebo z Rakouska vyjde nastejno. 2. Kvalita českého bio zboží. Ani ta mě příliš neuspokojuje - lidé prostě kupují zboží i podle obalu, z těch českých se někdy dělá špatně. Plátky sýra zase nejdou oddělit, Mandava je bez chuti. Kvalita zeleniny? Často na vyhození (to, co bylo včera v Country Life by každý supermarket neprodával ani se slevou) - nejde o to, že bio potraviny nedorostou do takové velikosti, jablka mají strupy..., ale nejsou čerstvé. 3. Cena. Farma Abrlových nabízí vína přes internet za 70-80 Kč. Ta stojí v bioprodejnách 110 - 120 Kč. Bio obchody (proč se vlastně jmenují bio, když bio produktů v nich je asi tak třetina? Alespoň v Praze) usoudili, že někteří šílenci dají za potraviny o 100% víc, tak proč ne 200, 300, že?! (Albio je skvělý případ). Nízká cena v supermarketech je možná "dotovaná" konvenčními výrobky, které zde ostatní nakoupí, ale osobně se domnívám, že právě díky nižší ceně se bio výrobků prodá víc a cena může zůstat tam, kde je. Rád budu nakupovat české výrobky, pokud budou existovat. I supermarkety mají proti bývalému Západu omezený sortiment. Pokaždé, když navštívím obchody v Belgii, Německu nebo Rakousku, vidím, že stále žijeme za socialismu. A tak mé nákupy vypadají jako včera: Rozmarýna Smíchov: margarín, sušené plody, mouka, DM Arbes.nám.: mléko nízkotučné.Country Life: pečivo, nějaká semínka, Billa Celnice: dvě balení cottage sýra (kde jinde v kvalitě bio?), Plus Bílá Labuť: brambory, mrkev, plísňový sýr, Delvita Koněvova: listové těsto (který český výrobce nabízí bio listové těsto, prosím?), jablka. Opravdu podobné výlety podnikám, jinak se v Praze širší sortiment bio nakoupit nedá (a máslo u Vítka za 80 korun 1/4 kila z učitelského platu nakupovat nebudu, to ho raději koupím v Intersparu za cca 45,-). Hřeje mě ovšem svědomí, že nemám řidičák, pochůzky vykonávám pěšky nebo MHD. Chcete-li také komentovat článek, napiště nám PŘÍSPĚVEK na email redakce portálu.