Babímu létu, pokud jde o zájem veřejnosti o souvislosti zdravějšího životního stylu, vévodil letos druhý ročník akce "Září - Měsíc ekologického zemědělství a biopo-travin" podporovaný MZe i MŽP. Do hry o pozornost spotřebitelů, obchodu, představitelů veřejného života i médií zapojil desítky ekofarmářů, producentů, obchodníků a prodejců biopotravin v ČR. Osvětově-prodejní kampaň, v rámci níž se při stovce akcí snažily stovky aktérů představit paletu potravin produkovaných v harmonii s přírodou, ale také místa, kde vznikají a prodávají se, chtěla pestrostí sortimentu i aktivit naplnit letošní motto - Bohatství v rozmanitosti.
Pestrý obraz oboru i jeho přínosů pro kvalitu životního prostředí, tvář krajiny, zdravou výživu i život venkova v mnohém patrně předčil vyznění stejné akce loňské. Zasvěceným však přesto potvrdil, že rozmanité zůstávají i bariéry dalšího rozvoje i problémy ekozemědělství, z nichž některé jsou stále spíše "na čekané" než ve stádiu řešení.

Akční roh hojnosti
Zájemci o bioprodukty měli z čeho vybírat. A nejen v září. Defilé chutí BIO i tváří ekostatků, přispívajících k péči o krajiny různého typu, začalo v podstatě Bioslavnostmi společnosti PRO-BIO ve Starém Městě pod Sněžníkem v půli července (novátorsky spojených s celodenním muzicírováním) a skončilo 10. října prezentaci ekozemědělců při veletrhu Cesta ke zdraví v Ostravě. Kalendář akcí, doplňovaný na www.mesicbiopotravin.cz, čítal přes 80 položek. Přičteme-li satelitní programy u bio-přehlídek, soutěže, exkurze a kulaté stoly pro novináře i neevidované akce v regionech, šlo o poctivou stovku setkání se vším co reprezentuje ochranná "zebra" značky BIO. Byly tu výlety na ekofarmy, dny otevřených dveří, brigády i ukázky práce se zvířaty, biojarmarky, biodožínky, přednášky, kurzy vaření, ochutnávky specialit.
O nabídku akcí se postarali Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, agentura BioCIT, neziskové organizace i sami biorolníci, prodejci a jejich příznivci, a to za finanční podpory Ministerstva zemědělství (odhadem věnovalo přes milion korun), Nadace Avalon a dalších partnerů z řad bioproducentů.

Menu zajímavostí

Na jedné z prvních akcí se do ukázkových prací   na ekofarmě zapojil i premiér J. Paroubek.   Foto: ag. BioCIT - V. Vašků

Akcím nechyběly nápady a místy ani účast známých hostů. V Ležnicích na Karlovarsku se na farmě u Bartoňů dojila při biodožínkách o závod koza a s kosou do křížku se pustili i sekáči (mezi nimi i premiér Paroubek - viz foto)
Bohatý program pro děti i dospělé včetně prohlídky zelinářství, soutěží, tomboly i chvilky díkůvzdání za Boží přízeň při všestranném a letos již 15letém počínání společnosti měly biodožínky v sídle a na ekofarmě Country Life v Nenačovicích u Berouna.
Na biojarmarku a dožínkách v Praze testovali návštěvníci mošty i čokoládu v kvalitě BIO, ale i ochutnávalo se i biomaso, biovíno, třešňové biopivo, biokáva i zmrzlina z biosurovin. Mezi třemi tisícovkami hostů nechyběli europoslanec za německé Zelené a příznivec ekofarem Milan Horáček s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem a dalšími poslanci strany.
Tisícovka návštěvníků vzala při "dni otevřených vrat" útokem kozí farmu Dobrovolných v Ratibořicích u Třebíče a nejen obhlížela rostoucí stádo, ale vykoupila i zdejší vyhlášené chuťovky z kozího mléka. Velký zájem se upřel

Preclíkové srdce dostala při vyhlášení   Biopotraviny roku 2006 ministryně M.Vicenová   od koordinátora letošních aktivit T. Václavíka   proto, "aby to její bilo pro BIO"…   Foto: ag. BioCIT - J. Dvořák

i na statek Josefa Sklenáře v Sasově u Jihlavy a jeho biouherák a biošunku. Příchozí si tu zasoutěžili, a mohli se i projet na koních.
Vyhlášení Biopotraviny roku 2006 se zúčastnila ministryně zemědělství Milena Vicenová a mohla tak osobně poblahopřát ředitelce Mlékáren Valašské Meziříčí k jejich produktu, jemuž porota přiřkla vítězství - biokysanému nápoji.
K brněnskému biojarmarku v závěru září zase Hnutí Duha přidalo nejen navazující večer s projekcí ekofilmů, ale i s vyhlášením výsledků, resp. losováním cen soutěží pro spotřebitele, které byly výraznou novinkou celého měsíce.

Pětiboj o ceny
i BIOdeník na webu

Při biojarmarku v Brně využívali jeho návštěvníci poslední   možnost zapojit se do Bioseznamky. Naše spolupracovnice   - Miss Agro Martina Štefanová - jim s ochotou radila.   Foto: ag. BioCIT - J. Dvořák

V soutěžním pětiboji s názvem BIOseznamka se příznivci oboru mohli osvěžit nejen křížovkou (tajenka "České BIO na vašem talíři ozdraví i naši krajinu" záměrně podtrhovala i širší přínosy ekologického hospodaření), ale i zábavně-naučným minitestíkem. V této první tuzemské systémověji pojaté soutěži cílené na biospotřebitele dále bodovaly i účast na kontaktních akcích s farmáři, nákup biopotravin a - satelitně již od dubna právě v režii Duhy - také zasílání značek BIO, vystřihovaných z obalů pochutin. Desítky věcných cen, od kolekcí biopotravin přes pobyty na farmách až např. po zájezdy na veletrh Biofach v Norimberku či do rumunského Banátu, věnovali sponzoři akce. Ta byla rozhodně zpestřením a snad i úspěšným pokusem hlouběji podchytit spotřebitele biopotravin, byť - jak se dalo očekávat - se aktivněji než dosud neoslovená veřejnost zapojilo věrné jádro příznivců BIO.
Obohacením letoška bylo právě na tomto portálu také více než dvouměsíční v podstatě každodenní aktuální zpravodajství z českých ekofarem - od zpráv přes poznámky a sondy po reportáže. Na 90 článků novinářského týmu BioCITu bylo volně k dispozici i médiím - k otištění i pro inspiraci k vlastním počinům. Takto naservírovaného nebývale pestrého a reprezentativního obrazu dění ve světě ekozemědělců využily v té či oné formě mnohé redakce. Spíše však ty specializované na určité cílové skupiny, než (s čestnou výjimkou pořadů Českého rozhlasu, k tématu velmi vstřícných) takové, které se obracejí na nejširší veřejnost.

Šance i dluhy (nás všech)
Už jen z výčtu akcí je zřejmé, že Měsíc byl inspirativní a přínosný pro všechny, především pro spotřebitele, rovněž pak pro sedláky a obchodníky, a ovšem i pro úředníky státu - pokud se ovšem přišli alespoň podívat…
Ukázalo se, že v nejednom ohledu se zdejší bioprostředí zlepšilo - především roste počet zájemců o "přírodní" potraviny a současně i informovanost zákazníků. Rozšiřuje se, byť zčásti zásluhou dovozu, nabídka biopotravin na trhu a pozitivní, třebaže ne jednoznačně (viz dále), roli sehrávají kontroverzní řetězce, které se snaží nezaostat za "trendem". Zemědělce potěšil vznik dalších dvou kontrolních organizací (ABCERT a BIOKONT CZ), takže už odpadá žehrání na monopol KEZu. A stát rozhodl o zvýšení, byť rozdílně přijímaném, ekodotací…
Během bio-září ovšem také vyplavaly na povrch některé, a často ne nové, problémy, které zrod a spotřebu biopotravin, stejně jako obchod s nimi, provázejí. A ty by neměly zůstat zapomenuty - opět v zájmu všech.

Začněme u konzumentů. Ti se často chovají tržně do té míry, že zohledňují jen cenu - bez toho, aby vzali v úvahu, že výživové i zdravotní parametry biopotravin jsou vyšší než u konvenční stravy, takže jich netřeba jíst tolik. Nářky na nedostupnost biopotravin či úzký sortiment už také nejsou moc opodstatněné - místy jde spíš o pohodlnost zákazníků. U některých komodit, např. u drůbežího masa, v řadě regionů zeleniny, biopiva, ryb však tuzemští producenti hodně dluží…
Pokud jde o obchodníky, kteří jsou spojnicí zemědělců a spotřebitelů, ti by se měli starat nejen o šíři nabídky v přijatelných cenách, ale také o osvětu a budování důvěry k biopotravinám. Ta se sotva vytvoří při nezřídka zmatečném nebo chabém značení regálů, nebo při mísení skutečných bioproduktů s takzvanými, ať už úmyslném, nebo omylném. Tady je žádoucí větší kontrola ze strany kupujících i farmářů. V souvislosti s řetězci, které diktují nejen "trendy", ale i ceny, je namístě zmínit i pozdní a tvrdě minimalizované platby za zboží, které ovšem decimují nejen bio-dodavatele…

Zemědělci se namnoze chovají také tržně, když se zaměřují často i jen na splnění dotačních podmínek, aniž jeví snahu o produkci biopotravin a aniž si uvědomují krátkozrakost takového počínání. Spočívá mj. v tom, že obchodníci jsou pak nuceni leccos dovážet, což je nejen proti "filozofii" ekohospodaření, ale v důsledku i proti perspektivě farmářů. Shovívavě nelze odbýt ani jistou nevyzrálost některých biofarmářů reagujících na sebemenší připomínky nebo nedejpámbu kritiku podrážděně, bez schopnosti sebereflexe či diskuze. Přitom zametení před vlastním prahem (na nejedné farmě potřebné nejen obrazně) by propagaci ekozemědělství a důvěře zákazníků prospělo někdy víc než jen oslavně pojatá osvěta.
Nejpodstatnější problémy ekozemědělství se dnes u nás ale nekoncentrují u sedláků, nýbrž kolem institucí státu. V prvé řadě jde o neomluvitelně opožděné vyplácení nezpochybnitelných dotací (chcete-li kompenzací), které uvádí producenty biopotravin do úzkých až konečných… Dále jde o byrokracii požadující i po nejmenších producentech absurdně často totéž co po velkovýrobcích. Stát, ač by to mělo být jeho zájmem, neplní dost ani úlohu poradenskou či servisní vůči sedlákům, ani propagačně-osvětovou vůči veřejnosti, o pomocné ruce při soubojích farmářů s bankami o úvěry ani nemluvě… V neposlední řadě převládá, zejména na straně zákazníků, názor, že se stát chová nemoudře, ne-li nehospodárně, když nedokáže promyšlenějším zacílením dotací motivovat sedláky k produkci biopotravin a aspoň dílem v žádoucím sortimentu.

Skrytý potenciál nevelkého biotrhu ČR je velký - ve srovnání s Německem utrácíme za bio stokrát méně a přitom rozdíl v platech je mnohonásobně menší.
Ale hlavně - ve hře není také nic menšího než kvalitnější výživa, potažmo lepší zdravotní stav lidí, čistší prostředí, hezčí krajina, a v neposlední řadě třeba i pracovní místa na venkově nebo ekovýchova obyvatel i mládeže, což vše musí být protiváhou diktatury velko- výrobců a obchodníků založené na jediném přikázání: konzumuj!

Hlavní naučení z letošního (zdá se, že ohlasem úspěšného) "Měsíce BIO" tak může pro příště nakonec spočívat ve dvou slovech: VÍCE DOMÝŠLET. Státem a jeho údy počínaje, přes obchodníky až po sedláky. Nás spotřebitele nevyjímaje.

Připravili:

Karel Merhaut Jan Plachetka