Ekofarmáři nejjižnější severské země Evropy mají - jak je vidět i kolem hlavního města - v oblibě ovečky. Nechávají je pást i nadohled bytových komplexů, nákupních center, za humny důsledně ekologizovaných továrních hal. Tady i onde se pak třeba živí i trávou kolem, dokonce i dobrovolně i nepříjemným bolševníkem, o který se svorně dělí s kravami. Plodnou symbiózu si chválí velké podniky a místní zemědělci, pro které jsou zase spokojená zvířata zdrojem chutného mléka, z něhož pak plynou vítané finance do ekofarmářovy kapsy. Na eko-dotace má totiž nárok pouze prvních pět let od přechodu na bioprodukci.

V dánských prodejnách se s biopotravinami setkáte i mimo biokoutky. A to především v chladicích boxech, jimž hlavně biomléko, které pokrývá více než polovinu celkové tamní spotřeby tohoto nápoje.

Na Grantoftergaardu u Kodaně, jedné ze 114 ekofarem, které se letos zúčastnily celodánského biojarmarku, si bohatou úrodu užila i prasata, jejichž maso, ovšem předpisově zbourané na velkých jatkách, se posléze prodává, samozřejmě certifikované, i v místním obchůdku.

Ještě více než na biojarmarcích u nás mají v Dánsku zákazníci hojně v oblibě dýně Hokkaidó vypěstované v ekologickém zemědělství. Na rozdíl od tuzemské praxe je však biorolník vždy opatří cenovkou s dánskou značkou pro biopotravinu. Tento druh dýně se zjevně japonským názvem je oblíben i v Japonsku, ovšem pod jménem kaboča.

Nejvíce si biojarmarky v Dánsku užívají děti. Skoky do voňavé slámy, občas načechrané mohutným traktorem, jim jistě mnozí dospělí závidí. Kromě všelijak balených a certifikova-ných pochoutek domácí i zahraniční provenience obvykle nechybějí ani mrkve s bohatou natí přímo z pole s ještě vlhkou hlínou.

Je-li světoznámým symbolem Kodaně i Dánska malá mořská víla, tak pro mne se jím zcela nezapomenutelně stala sklenička limonády z květu černého bezu, která je v kvalitě BIO k dostání snad ve všech tamních obchodech.

Text a foto: ag. BioCIT - Václav Kučera