Foto: ag. BioCIT - I. Nachtmannová

Pastvináři tvoří přes 90 % evidovaných ekozemědělců a hospodaří na přibližně stejném podílu zemědělské půdy biofarem. Celoročně je od obchodníků přes skalní zákazníky po "polaře", ale i mezi specializovanými novináři slyšet úvahy proč tomuto poměru málo odpovídá šíře sortimentu různého biomasa v širším spektru prodejen, podnikových kuchyní velkých institucí, restaurantů, hotelů. A zda sortimentově stále poměrně úzká nabídka všech českých biopotravin není důvodem k otázce nakolik je nasměrování podpory biorolníkům správné, resp. zda by bioprodukce nepřibylo při vyšší podpoře hospodaření na orné půdě. V kuloárech jsou dokonce pro mnohé někteří majitelé ekochovů lovci dotací, jimž o biopotraviny nejde a netuší co je ruční dřina třeba na poli zeleniny. Pastvináři zase kontrují citlivou pastvou udržující krajinu a svou denní starostí o dobytek třeba i v zimě, kdy sedlák na orné půdě propustí lidi na "pracák" a z tepla se dívá na zasněžená pole…To abychom uvedli názory krajní. Další doceňují obě polohy ekozemědělství a nepředpojatě hledají příčiny stavu a cesty k oživení trhu BIO…
K tématu se v září konal kulatý stůl, kde argumentů zaznělo širší spektrum, místy i s ozvěnou v médiích. Za pozornost stál nejeden. Pro tentokrát přinášíme záznam vystoupení Ing. Kamila Tomana, výkonného ředitele Ekodružstva Severozápad: (Zastupuje ekozemědělce napojené na certifikovaná jatka Biopark v Lipové u Děčína, odkud se biohovězí, příp. biojehněčí, celkem za zhruba 30 mil. Kč ročně dodává 65 supermarketům v republice - z řetězců Hypernova, Albert, Carrefour a Tesco a do specializovaných obchodů, jako je např. Albio v Praze na Smíchově. Skupina jim týdně dodává balíčkované maso ze 17 kusů, přičemž další vykrmený dobytek prodává i zpracovatelskému průmyslu bez uplatnění kvality BIO - více viz: www.biohovezi.cz).

Nejde o dotace, ale o kompenzace
"Základní chyba, které se dopouštíme je, říkat, že ekologičtí zemědělci dostávají dotace. To nejsou dotace a z toho plyne, že to nejsou peníze zato, že mám jakoby plodinu, s níž je víc práce. Peníze, které se dávají ekologickým zemědělcům, jsou ve skutečnosti kompenzace, které jim kompenzují zvýšené náklady a snížené příjmy způsobené tím, že hospodaří zvlášť šetrným způsobem k životnímu prostředí. Např. ekozemědělci mají výrazně nižší počet krav na 100 hektarů než konvenční zemědělci, proto i jejich tržba z hektaru je výrazně nižší, ale oproti tomu je zde vysoký pozitivní vliv na životní prostředí. A stát prostřednictvím kompenzací se ekologickým zemědělcům snaží kompenzovat, že hospodaří např. v CHKO, aby tam bylo - řekněme - co ochraňovat i do budoucna.

Pastvináři mají menší podporu než v EU
Pokud bych měl reagovat na srovnávání kompenzací na ornou půdu a na louku a pastvinu, tak je dobré se podívat do zahraničí. Tam se kompenzace na loukách a pastvinách pohybuje na úrovni 75 % kompenzací na orné půdě. U nás - i při chystaném navýšení - se pohybuje pouze na úrovni 57 % sazby pro ornou půdu. To znamená, že přesto, že je tady výrazně podporována orná půda oproti průměru patnácti zemí EU, tak máme v ekozemědělství neustále hodně luk a pastvin a málo orné půdy. Pokud budeme hledat důvody, tak bych je nehledal u farmářů. Ekologičtí zemědělci - a já mám také farmu - pracují tak, aby se uživili. Důvody musíme hledat mimo výrobní sektor - na straně spotřebitelů.

Poptávka netáhne nabídku

Foto: www.spojenefarmy.cz

Pokud u nás je hovězí biomaso levnější než konvenční maso za hranicí, tak nebude něco v pořádku. Tady ekologičtí zemědělci nedostávají adekvátní příplatek za svojí kvalitu BIO, proto se nepouští ve větší míře na tenký led hospodaření na orné půdě a de facto zůstávají v oblastech CHKO apod., kde jsou limitování zákonem třeba z hlediska nakládání s hnojivy a nitrátové směrnice, kde požadavky předpisů stejně musí řešit a pohybují se pak v oblastech s velkou svažitostí, kde orat může jen šílenec, protože zde na těch kamenech stejně nic nevyroste.
Vinit z toho nízkou dotaci (pro někoho) by bylo zjednodušující. Problém tady je, že poptávka netáhne nabídku. Každý vám řekne, že si radši koupí BIO - ale za stejnou cenu! Pokud má zaplatit o 100 % vyšší cenu, tak si ho prostě do košíku nedá. A to je ten rozdíl u nás a v zahraničí. Můžeme přemýšlet proč tomu tak je. Myslím, že jeden z důvodů je kupní síla obyvatel - prostě nejsme tak bohatí, abychom si za přebytečné peníze připlatili za kvalitu.
Druhá věc je, že nemáme informace. Prostě nevíme, proč bychom to měli udělat. Nevíme, že si tím prodlužujeme život, že se tím vyhneme řadě rizik, především zdravotních. Plyne to i ze zveřejněného průzkumu, kde pouze 24 % dotázaných poznalo naši značku, tzv. zebru, označující biopotraviny mezi pěti různými ekoznačkami, ostatní si značení biopotravin pletli s klasem, s panáčkem vhazujícím odpad do popelnice apod. Myslím si, že orná půda je výrazně více závislá na odbytu, na přesvědčení spotřebitele, aby připlatil za danou biopotravinu.
Pokud bychom totiž zvýšili rozdíl kompenzací - přestože u orné půdy je kompenzace 100 % zjištěné ekonomické újmy (počítal to odbor Ing. Zídka z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky) a u trávy se pohybujeme pod touto zjištěnou újmou - a tedy přidali větší kompenzaci u orné půdy a u pastvin stav ponechali, došlo by jen k tomu, že si farmáři začnou vyrábět krmení na orné půdě s vyšší kompenzací a nevznikne z toho bioprodukce. Prostě úrodu zkrmí zase zvířatům. A třeba při tom rozorají ještě louky a pastviny v CHKO, což není to, co bychom chtěli, protože v ČR jen příliš vysoké zornění. Máme 75 % plochy ČR rozorané a měli bychom mít zhruba 45 %. (Biorolníci jakoby se to snažili dohnat, ale je to tím, že hospodaří převážně v podhorských oblastech).

Podpora osvěty BIO
neodpovídá jeho významu
Hlavní chyba je myslím v tom, že se tu ročně vydá 200 miliónů korun na propagaci značky Klasa pro české potraviny, ale na ekologické zemědělství, které zaujímá přes 5 procent výměry, těch 10 miliónů korun, které by poměru odpovídaly, nejde. Proto pak náš spotřebitel biopotraviny nezná a kupuje je tu pár zahraničních turistů, kteří si informace získali v cizině a jsou už navyklí biopotraviny kupovat."