Po prvním díle věnovaném tuzemským případům zneužití značky BIO Vám nyní přiblížíme nejznámější podvody s výrobky v údajné kvalitě BIO, které se udály v zahraničí. Mohlo by se zdát, že ač-li v německy mluvících zemích jsou biopotraviny na trhu déle a ve větším rozsahu, bude tu i méně problémových kauz. Není tomu tak, zejména těch většího rozsahu, kdy už jde řádově o milióny EUR, je zde více a jejich přehled Vám přinášíme:


Vychytralé značení Coopu (březen 2001)
Nadace na ochranu spotřebitelů napadla biopodvod společnosti COOP. Ta ve švýcarských pobočkách prodávala pod nálepkou Naturaplan i maso ze zvířat, která nepocházela z ekologických chovů. Většina spotřebitelů spojovala značku Naturaplan s kvalitou BIO. Kauza dala podnět k barevně odlišnému značení biopotravin a upozornila na problematiku, kdy obchodní řetězce prodávají nejen biopotraviny pod jednou vlastní značkou. Proto je důležité věnovat pozornost zejména národním a evropských značkám BIO.

Biopečivo nedostatkovým zbožím (červen 2003)
Kdysi přeplněné police s biopečivem zely ve vídeňských supermarketech prázdnotou. Takový byl důsledek skandálu, který zjistila kontrola ekologického zemědělství v tehdy jediném rakouském biomlýně v Rannersdorfu. Místo pšenice v kvalitě BIO se zde semlelo 330 tun konvenční pšenice. Vedení rakouského svazu Bio Ernte Austria, jehož zemědělec dodal do mlýna falešnou biopšenici, celou událost komentovalo jako nešťastnou záměnu při dopravě. Týdenní výpadek biopečiva ve Vídni a okolí si vyžádal změnu dodavatele biopšenice.

"Studený" olivový biolej (květen 2005)
Časopis Feinschmecker odhalil podvod s olivovým olejem. Redakce nechala otestovat čtyři olivové oleje, které se prodávaly jako "extra nativ" v německých diskontních prodejnách. Analýzy v italské a německé laboratoři potvrdily, že všechny čtyři oleje byly tepelně upravovány, ačkoliv legislativa EU požaduje, aby olivové oleje s označením "extra nativ" byly připravovány výhradně mechanickou cestou za studena. Mezi testovanými a tedy i "podvodnými" výrobky byl i olivový olej v kvalitě BIO, který se prodával v supermarketech Edeka pod vlastní výrobkovou řadou Bio-Wertkost.

Bio-vločky s falešnou příchutí (červen 2005)
Ovesný a pšeničný mlýn v německém Dambachu prodával vločky s nálepkou BIO, které byly konvenčního původu. Z 18 000 tun vloček dodával do obchodní sítě necelých 1 000 tun vloček v údajné kvalitě BIO. Z toho 150 tun ročně směřovalo ke švýcarskému výrobci müsli Bio-Familia, který má všechny své výrobky certifikované švýcarskou biopečetí. Mezi zákazníky německého mlýna patřil i švýcarský velkoobchod Migros, který z Dambachu odebíral podvodné biovločky a biomouku. Po medializaci kauzy ukončily obě společnosti tříletou spolupráci s německým dodavatelem.

Na závěr jednoduchá rada: Nevíte-li, zda konkrétní potravina je v kvalitě BIO, zeptejte se certifikační organizace, jež povolila uvedení výrobku na trh jako biopotraviny. Její název je pod národní či evropskou značkou produktů ekologického zemědělství.

Jiří Dvořák lea2@ecn.cz