Obal prodává. Tato základní marke-tingová poučka, kterou potvrdily po celém civilizovaném světě už stovky spotřebitelských průzkumů, jako by pro české producenty biopotravin neexi-stovala. Stačí přijít do libovolného většího obchodu, supermarketu nebo hypermarketu, prostě někam, kde jsou široké vícepatrové regály. V záplavě pestrobarevných nápisů maličké zelené půlkruhy s nápisem bio úplně zanikají.

Čeho si jako běžný spotřebitel všimnu, jsou nanejvýš zahraniční biovýrobky. Například ovocné a ovocno-zeleninové džusy jedné nejmenované rakouské firmy: jsou barevné, s krásnými obrázky a hlavně nápis BIO zabírá asi třetinu přední části obalu.
Kdežto české výrobky? Slovo bio je většinou až pod názvem výrobku, malým nenápadným písmem, a zelená zebra není o moc větší. Jakoby se producenti za svůj certifikát styděli. Přitom konkurence ze zahraničí se s naším vstupem do EU zostřila. Obchodní řetězce začaly dovážet mléčné výrobky z Německa, Rakouska, sladkosti z Nizozemí, těstoviny z Itálie, a tak dále, a nasadily často ceny srovnatelné s cenami jejich českých ekvivalentů. Když budou vedle sebe dva podobné výrobky ceny shodné nebo lišící se řádově o koruny, podle čeho se pak rozhodne zákazník? Ať se nám to líbí nebo ne, rozhodne obal. A to je nesmírný handicap českých biopotravin.
Co s tím? Jako ekologicky smýšlející zákazník to nemám jednoduché. Hezký obal mě láká, ale vím, že čím vzdálenější je místo, kde produkt vznikl, tím více se spálilo ropy na jeho dovoz ke mně. Ale pokud jsem zákazník, který kupuje bioprodukty především pro zdraví své a svých dětí a na peníze se tak moc neohlíží? Anebo proto, že je to "trendy"? Jednoznačně zvolím hezčí obal.
Čeští producenti by se měli zamyslet. Návrh na obal je jednorázová investice, když se podaří, vrátí se tisíckrát zpět. Případný argument, že hezký obal není ekologicky šetrný, určitě neobstojí. Není nutné vše zabalit do třech vrstev. Jde hlavně o nápaditou grafiku, příp. více barev.

Iva Nachtmannová