Vztah omezené nabídky biopotravin u nás a rozložení státních podpor směřovaných na péči o trvalé travní porosty a tím i údržbu krajiny a na hospodaření na orné půdě v režimu ekologického zemědělství byl diskutován na kulatém stolu v kruhu zájemců o toto téma. Ke zveřejněným názorům pastvináře a pracovníka MZe přinášíme do třetice pohled biosedláka se zkušeností z hospodaření na obou typech půd
- Ing. Antonína Šmakala, ekofarmáře z Okrouhlice u Benešova:

Ekologický hospodář Ing. Antonín Šmakal jr.   z Okrouhlice u Benešova Foto: ag. BioCIT - L. Hotzká

"Téma diskuze vidím z pohledu naší zhruba 400hektarové farmy. Biomaso od nás neochutnáte, neboť se zatím nedaří získat odběratele, který by maso zpracované v kvalitě BIO chtěl zaplatit. Záleží ale na tom, komu prodáváte, někdy naše maso v živé váze bez dotažení do koncovky BIO pro spotřebitele ohodnotí kupující i lepší cenou, než jakou bychom v součtu získali při realizaci kusu kompletně na biomaso.
Přestali jsme také dělat výkrm kusů do porážkové váhy v režimu BIO, protože nedáte-li dobytku například kukuřici, roste pomaleji a tím pádem se zvyšují vaše náklady, které vám většinou nikdo nezaplatí. Proto jdeme nejjednodušší cestou, kdy se telata nechají vyrůst pod matkou a před zimou se prodávají do konvenčního výkrmu, čímž se ale kvalita biohovězího ztrácí. Bohužel to jinak nejde, mj. proto, že v této zemi není zájem o maso mladých kusů o váze 200 kilo.
Zabýváme se i rostlinnou bioprodukcí - jde zejména o plodiny jako je hrách a z obilovin špalda, kde potřebujete jen běžnou technologii. Jelikož mám třetinu výměry v pastvinách a dvě třetiny v orné půdě, pociťuji diference v sazbách podpory obou typů hospodaření zvláště jasně a mohu srovnávat. A rozum mi zde říká, že výše podpor by měla odpovídat tomu, že s pastvou máte méně práce. Rozdíl mezi konvenční a ekologickou pastvou je v nárocích na lidskou práci minimální, na orné půdě je ale velký. A vzhledem k tomu, že dotace by měly fungovat jako náhrada, kompenzace, nákladů spojených s programem ekologického zemědělství, mělo by na ornou půdu jít více, neboť je s prací na ní spojeno i více nákladů.
Zvyšuje-li se nyní podpora ekologického hospodaření na orné půdě o 30 % a na pastvinách o zhruba 150 %, pak se ptám, zda o tolik vzroste náročnost tohoto pastvinářství. Je to myslím špatný směr, kdy podporujeme hospodaření na travinách, z nichž stejně většinou biomaso nevzejde. Myslím, že se má podporovat spíš bioprodukce, která dá mimochodem na venkově práci více lidem. Na pastvinách potřebujete na tisíc hektarů dva až tři lidi, na orné ale pět osob a při zpracování bioprodukce to ještě znásobíte dvěma. Při opačném nasměrování podpor jdou podle mého peníze státu trochu do černé díry.
Zároveň si ale myslím, že podpora veškerého ekozemědělství být musí, protože přidaná hodnota pro společnost tu opravdu vzniká, životní prostředí se pozitivně mění, což lze už zaznamenat i na mé farmě. Ale na orné půdě je přece jen více práce i rizika. Pocítil jsem to i letos - když měsíc jsou sucha nebo naopak lije, tak se na pastvině nic moc neděje, ale když vám prší měsíc do sklizně, máte zničeno. A to by měly podpory více ocenit - stejně jako vyšší diverzifikaci zemědělství a zaměstnanost, které se s hospodařením na orné půdě pojí."

(mrk - mezititulky redakce)