Tomáš Zídek    Foto: www.vuze.cz

Náš stát dává do ekologického zemědělství 300 mil Kč. Je to hodně, nebo málo? O kolik dostanou biorolníci víc, než konvenčně hospodařící rolníci?
Z hlediska celkového objemu zemědělských dotací, který byl v roce 2005 cca 30 miliard korun, činí dotace pro ekologická hospodářství velmi malou část systému. Nicméně ekosedláci dostávají přibližně o 1000 - 3000 korun více na každý ekologicky obhospodařovaný hektar. Jedná se o podporu, jejímž cílem je jednak podnítit nové zemědělce, aby ukončili konveční hospodaření a přešli na ekologické a také o podporu, která má za cíl kompenzovat biorolníkovi horší ekonomické výsledky, které má, zejména v prvních letech hospodaření, když je ještě půda poškozena předchozí chemickou masáží...

Oč výhodnější je dostávat "biodotace", než "jen pouhé" dotace?
Ekologičtí zemědělci dostávají stejné dotace jako ti konvenční, ale navíc, ještě 1100 korun na hektar luk a pastvin a 3500 na hektar orné půdy. Z vývoje ekologicky obhospodařovaných ploch se zdá, že tato podpora je velmi motivující pro ty zemědělce, kteří hospodaří na loukách a pastvinách. Pro hospodaření na orné půdě je to zjevně nedostatečné, protože tyto plochy nenarůstají. Zde je pro zemědělce daleko důležitější odbyt bioprodukce, zájem spotřebitelů a potravinářského průmyslu o biopotraviny. Ekofarmy tedy dostanou normální zemědělské dotace a k tomu ještě příspěvky na BIO.

Repo: ag. BioCIT

Porovnejte, prosím, klasické a biosedláky, kteří by produkovali stejné komodity, jaký je mezi nimi v příspěvcích rozdíl?
Pro představu porovnáme hospodaření na trvalých travních porostech (orná půda má vyšší sazby): z přímých plateb (SAPS) dostane každý zemědělec cca 4000 korun za rok, dále může požádat o cca 3000 za údržbu luk a pastvin. Pokud je zemědělec v horské oblasti, dostane další 3000. Ekologický dostane navíc ještě tisícovku bez ohledu na to, jestli hospodaří v horských oblastech, nebo v nížině.

Patříte také mezi kritiky "nastavení dotací" - tedy stavu, kdy zemědělec dostává příplatky za hektary louky a už nemá motivaci produkovat biopotraviny? Vždyť udržovat krajinu a tedy i tuto práci dotovat je záslužné. Vadí vám, že za biopotraviny pak platíme vysokou cenu? Platíme tedy dvakrát, dotací a vysokou cenou?
Ano, nastavení dotací kritizuji. Podle mého názoru by měla dotace motivovat zemědělce pro vstup do ekologického systému, pomoci mu překlenout první, cca pětileté období, kdy má sníženu produkci, protože se půda musí vyrovnat předchozím necitlivým "chemickým zacházením" a po této době by případné vyšší náklady spojené s ekologickým hospodařením měly být součástí ceny biopotravin. Navrhuji proto, aby dotace pro ekosedláky byly výrazně vyšší než v současnosti, ale aby měly sestupný, degresivní charakter.

V Česku pracuje ekologicky přes 800 biofarmářů, a to na šesti procentech půdního fondu, výhledově do roku 2010 by to podle vládního plánu mělo být 10 %. Kdo ho sestavil a z čeho při tom vycházel?
Uváděné číslo vychází z takzvaného Akčního plánu pro ekologické zemědělství, který projednala vláda ČR již v roce 2004. Jedná se o názor širokého týmu expertů, kteří se na zpracování akčního plánu podíleli. Jednalo se asi o 30 odborníků a ekologických zemědělců, kteří pracovali metodou SWOT analýzy a navrhli tento desetiprocentní cíl jako realistický. Obdobné cíle si stanovila i řada dalších evropských členských zemí EU. Vyšší cíl mají jen Skandinávské země a Rakousko. (cca 15 %).

Pavla Hobstová